Vánoční stolečkové hraní

Už dříve jsem narazila na knihu Na stolečku. Zaujala mě koncepce tematických aktivit připravených na stolečku a říkala jsem si, že to určitě také zavedeme. Ale jak to bývá, knihu jsem odložila a zapomněla na ni. A teď před Vánoci jsem ji našla a hned jsme náš stoleček vytvořili. Vybrali jsme knihy s vánoční tematikou (o těch jsem psala tady) a k nim jsem vytvořila nebo vybrala ze zásob aktivity - říkáme jim stolečkové hry.

Adventní čekání

Advent je pro mě nejkrásnější období. Je to čas, kdy jsme jako rodina více spolu, kdy prožíváme různé tradice, chodíme na předvánoční akce, slavíme 2 svátky dětí, ale hlavně si užíváme společně každý den. 

Adventní kalendář

Vše začíná objevením adventního kalendáře. Letos nám babička vytvořila kalendář ponožkový a postarala se i o náplň, tak já jsem se postarala o náplň hravou. Každý den tak kromě malé sladkůstky děti najdou v ponožce i lísteček s fotkou. (K tomuto mě inspiroval blog pesleří a parádní článek s různými náměty na advent.) Fotka děti pošle na nějaké místo v bytě, kde najdou další fotku. Tam už čeká košík s úkolem na den a různými pomůckami, co k tomu úkolu budeme potřebovat. 1. prosince tak děti vystopovaly první košík, ve kterém byl materiál na adventní věnec a úkol byl udělat adventní věnec. :-)

(před)Vánoční čtení

Se začátkem adventu se u nás na stolečku objevily také knihy s adventní a vánoční tematikou. Mám moc ráda tematické týdny (dvoutýdny :-) a k nim vyhledávání vhodných knih nebo textů v časopisech. A co jsme tedy četli v předvánočním čase? 

Poslední neděle církevního roku

Ode dneška přesně za měsíc budou ve většině domácností zářit rozsvícené stromečky a děti budou rozzářeně ukazovat své nové hračky od Ježíška. Kdo by se na Vánoce netěšil? Již brzy začne advent, doba čekání na Vánoce. Ale předtím je ještě potřeba liturgický rok zakončit poslední nedělí, a to nedělí Ježíše Krista Krále. Také my jsme si ji doma připomněli. Nedělní svátky si doma ztvárňujeme den předem, protože v neděli na to obyčejně nebývá čas. Jak jsme si tedy připomněli tuto slavnost, co nás zítra čeká? 

Hledačka v autě

Tento týden je ve znamení cestovních aktivit, proto přináším další tip na aktivitu, kterou zvládnou už i dvouleťáci a alespoň na chvíli se v autě zabaví a navíc procvičí pozorovací schopnosti.

Hledačka

Jak funguje? Nejdříve si vytiskneme předlohy (ke stažení zde) a zalaminujeme. Na cestu budeme také potřebovat nějakou fixu a tvrdší podložku, abychom mohli škrtat předměty, které jsme už po cestě viděli. 

Lucinka si hraje... aneb s čím si nejraději hraje v roce

Lucinka oslavila své první narozeniny, a to rovnou pěkně vejletnicky - byli jsme zrovna v Krkonoších, takže na své první narozky jela poprvé lanovkou, byla poprvé ve výšce nad 1200 m.n.m a našla svoji první kešku. O našem výletu do Krkonoš si budete moct brzy také přečíst.

A protože narozeniny jsou vždy mezníkem, kdy se vzpomíná, bilancuje a hodnotí, ráda bych si v tomto článku sepsala (třeba pro nějakého budoucího sourozence :-) ), jaké hračky byly u nás oblíbené. Třeba někomu tento článek také pomůže při výběru dárků k narozeninám nebo k Vánocům, nebo jen k rozšíření hracího koutku.

Cestovní bingo

Léto je časem dovolených a cestování, a tak přichází na řadu cestovní aktivity pro zabavení dětí v autě, vlaku či letadle. V dnešním článku bych vám ráda popsala další naši cestovní aktivitu a tentokrát i s možností stáhnutí. A tou aktivitou je cestovní bingo.

Hmatej a najdi

Zítra se chystáme odstartovat naše cestovatelské léto, a tak je dnešek ve znamení balení. První naší dovolenou budou Krkonoše, což je od nás opravdu daleko, a tak je potřeba zabalit i zábavu na cestu. V následujících článcích bych vám ráda představila několik našich cestovních aktivit, protože doba výletů je tu. A jednou aktivitou, která s námi zítra určitě pojede, bude pytlík Hmatej a najdi.

Hmatej a najdi je naprosto jednoduchá hra, která zabaví obě naše děti, tak věřím, že pokud se inspirujete, zabaví také vaše děti.

Na Den dětí pro poklad běž!

Dneska slavíme Mezinárodní den dětí. Věděli jste, že tento den se slaví již od roku 1949, kdy byl vyhlášen Den pro ochranu dětí. Podnětem pro vznik tohoto dne bylo masové zabíjení žen a dětí v Lidicích v roce 1942 a tehdy vznikla potřeba poukázat na to, že děti je třeba chránit. V roce 1949 byl tedy na 1. června vyhlášen Den ochrany dětí, postupně se z toho stal Den dětí nebo Mezinárodní den dětí.

Tolik historie, která mi přišla velmi zajímavá, protože já sama jsem do dnešního článku nevěděla, proč Den dětí vznikl. :-)

Kolíčkování

Včerejší ráno bylo opravdu brzké, a tak jsme měli spoustu času na společné hraní, než to venku všechno oschlo a mohli jsme vyběhnout na zahradu. V pokoji jsme objevili košík plný kolíčků a hned bylo zábavy spoustu. S kolíčkama si totiž hrajeme moooc rádi.

Kolíčky jsou velmi variabilní pomůckou na hraní i procvičování různých oblastí od jemné motoriky přes pohyb až po přemýšlení. My je vytahujeme poměrně často, a to nejen pro zabavení při věšení prádla. ;-) Jak si hrajeme s kolíčkama my? Takhle!

Hračka do vody za pár kaček

Vodní hrátky u nás patří k nejoblíbenějším činnostem - u obou. Při každodenním koupání jsme už vystřídali spoustu hraček (někdy i ty, které do vody zas až tak nepatří - třeba krabice mléka, protože se z nich staví parádní věže a když spadnou, tak krásně žbluňknou!), ale největší úspěch má (hned po kelímkách od všeho možného) hračka, kterou vám chci ukázat dneska.

Tahle hračka se nedá koupit v obchodě. Musíte si ji vyrobit! Neděste se, protože její výroba zabere zhruba minutu! :-) Potřebujete jen hadr na mytí nádobí (takový ten pěnový) nejlépe různé barvy a nůžky.

Na statku - Axel Scheffler

Moc rádi chodíme s dětmi do knihovny. Zatím jsme měli vždy štěstí a mohli jsme si tam vypůjčit nějakou novinku. Tentokrát to byla kniha Na statku, ze které jsme nadšení všichni.

Jedeme za zvířátky - Hospodářský dvůr Bohuslavice

Máme rádi zvířata, zvířata, zvířata... Ano, i my je máme rádi a když můžeme, tak se na ně jezdíme dívat. A protože počasí venku láká k výletům a třeba se někdo chystá k nám na Vysočinu, tak dnes začnu s prvním tipem v našem okolí.

Nedaleko Telče se nachází obec Bohuslavice, ve které před několika lety vyrostl hospodářský dvůr. Ten nabízí mnoho možností pro aktivní rodinnou dovolenou. My sem jezdíme hlavně kvůli miniZoo, ale v článku se dočtete i o ostatních možnostech v tomto dvoře.

Červená karkulka

Úplnou náhodou jsem narazila na pozvánku místní ZUŠ na pohádku pro děti O Červené karkulce. Zatím jsme s dětmi byli jen na venkovním představení, tak jsme šli zkusit divadlo dětí pro děti.

Pohádku O Červené karkulce jsme si s dětmi nejdříve doma přečetli v knížce Malované pohádky, abych jim trochu přiblížila děj. A byl to dobrý nápad, protože celou cestu na divadlo se Daneček těšil na vlka a na myslivce.

Děti ze ZUŠ nacvičily moc hezky operu od Svěráka a Uhlíře. Daneček seděl a zaujatě sledoval celé představení, které bylo sympaticky krátké, akorát pro nejmenší, takže ho celkem obstojně zvládla s plnou pusou i Lucinka. :-) Jakou radost měl, když  myslivec Karkulku a babičku zachránil, oznámil hned všem, když prohlásil: "Vlk ňam bába nee!"

Pohádka se nám moc líbila, to jsme ale netušili, že nám babička koupila nové číslo časopisu Sluníčko, ve kterém shodou okolností je jako příloha pohádka do krabičky Červená karkulka. Takže jsme doma sedli a vyrobili si ještě papírové divadélko s Karkulkou, vlkem, myslivcem a babičkou a celou pohádku si před spaním ještě jednou zahráli.

Když už se ty náhody takhle sešly, v pohádce jsme ještě chvíli pokračovali a na stoleček jsem pro děti nachystala hru Červená karkulka, pomůcky na výrobu vlka a Karkulky v lese, rozstříhaný obrázek, babiččinny chaloupky v různých velikostech a puzzle postav z pohádky. Ale pěkně postupně.

Hra Červená karkulka

Tuto hru jsem opět získala ve výměně aktivit, autorem hry je Zuzana Staňková. My jsme si jen upravili pravidla. 

Ke hře potřebujeme hrací plán s barevnými políčky, barevnou hrací kostku, figurky podle počtu hráčů, 15 dřevěných kytiček a 1 dřevěný dortík. Po hracím plánu náhodně rozmístíme kytičky a dortík a hra může začít. Úkolem hráčů je posbírat po cestě alespoň tři kytičky a dortík pro babičku.

Sběr kytiček

Aby hráč mohl posbírat kytičku, musí stoupnout na políčko, kde kytička leží. Když by měl políčko s kytičkou přeskočit, protože mu padla barva až za políčkem s kytičkou, může se rozhodnout počkat na další hod, než mu padne potřebná barva. Nebo může jet dál a sebrat až další kytičku.

Sběr dortíku

Políčko s dortíkem je na hracím plánu jen jedno. Hráč na toto políčko musí při hře stoupnout, takže před ním čeká na danou barvu. Políčko s dortem se přeskočit nemůže. Kdo na něj padne, nebere si ho k sobě jako kytičky, ale přemístí ho na jiné políčko na hracím plánu. Podmínkou je, že ho musí dát tak, aby ho mohli i ostatní ještě sebrat a nemuseli se vracet.

Kdo má 3 kytičky a stoupl na pole s dortíkem, může vyrazit do chaloupky k babičce. Pokud po cestě potká vlka, 2 kola nehraje.

Princip hry zvládl i Daneček ve svých 2,5 letech, ale nehráli jsme podmínku, že musí mít 3 kytičky, ale sbírali jsme kytičky tak, jak jsme na políčka stoupali. Prostě pořád vpřed a políčko s kytičkou byl příjemný bonus. ;-)

Aktivity k pohádce

Na pinterest.com se dá najít mnoho inspirace. Také k pohádce o Červené Karkulce jsem tam objevila mnoho pracovních listů,  ze kterých si můžete vybrat aktivity podle toho, co vaše děti už zvládnou. Já si vybrala řazení domečků podle velikosti, stínové pexeso a rozstříhaný obrázek na doplňování částí a na skládání. Celou sadu aktivit můžete stáhnout zde.

Vlk z papírového talíře

Toto byla úplně jednoduchá aktivita, kterou hravě zvládnou i ti nejmenší - nám pomáhala i Lucinka. Danečka moc baví stříhat, tak mi s přípravou papírků pomáhal. Jinak je můžeme nachystat dopředu a děti pak jen lepí. Nastřihané šedé barevné papírky lepíme jakkoli na papírový kulatý talíř, vytvoříme tak hlavu vlka. Dolepíme uši a oči (pohyblivé by byly ještě lepší) a hrozivý vlk může odběhnout na nástěnku.

Karkulka v lese

Vlka už máme, tak teď ještě Karkulku. Tu jsme si vypůjčili z papírového divadla a zaměřili jsme se spíš na prostředí, kde se pohádka odehrává - les a chaloupka. Na vytvoření chaloupky jsme použili lego, protože to teď u nás frčí. Kolem jsme naskládali stromy a kamínky. Škoda, že nemáme mezi plastovými zvířátky žádná lesní, hned bychom je tam schovali za stromy. Na procházce jsme ještě objevili šišky, tak i ty v lese našly své místo.

No a nezbývá, než si pohádku opět zahrát! 

Náhodou jsme šli na divadlo a kolik zábavy jsme si díky tomu užili! :-)

Perníková chaloupka

Kdo by neznal pohádku o Perníkové chaloupce? Také tu si s dětmi doma čteme, zatím jen v komiksové verzi v knize Malované pohádky. A protože mám moc ráda propojování různých činností jedním tématem, byla jsem nadšená, když se ve výměně aktivit, které jsem se účastnila, objevila hra Perníková chaloupka. Hned jsem pro ni v hlavě měla využití a moc jsem se na ni těšila. Autorem hry je Zuzana Staňková a hru jsem získala ve výměně Pytlíčky pro nejmenší, kterou organizovala autorka skupiny Směnárna aktivit Hellia. 

Perníková chaloupka 

Ke hře budeme potřebovat hrací plán, na kterém jsou různobarevná políčka ve tvaru perníkové chaloupky.  Dále potřebujeme barevnou hrací kostku, figurky podle počtu hráčů a 15 perníčků - zde dřevěné suky. 

Pravidla hry

Na hrací plán náhodně naskládáme všech 15 perníčků a figurky dáme na start. Hra může začít. Hráč hodí kostkou a podle barvy, která mu na kostce padla, posune svoji figurku na příslušné barevné políčko. Pokud je na políčku perníček, vezme si ho. Pokud tam perníček není, zůstává stát. Také může zastavit na políčku s ježibabou, pak 2 kola nehraje, protože ho ježibaba zdržela. Cílem hry je získat co nejvíce perníčků a dostat se do perníkové chaloupky = cíle. 

My ještě přidáváme jedno pravidlo, že perníčky, které přeskočí i poslední figurka ve hře, přemístíme dále v hracím plánu, aby šance na získání perníčku byla vyšší. 

Co je to? - Obrázkový slovník pro nejmenší

Články o knihách z naší knihovny začnu knihou, která je u nás tou nejoblíbenější a nejprohlíženější - Co je to? Obrázkový slovník pro nejmenší. Je to kniha, kterou jsme podědili po synovci a neteřích a už u nich byla velmi oblíbená. Danečkovi jsme ji vytáhli, když mu byl zhruba rok. A od té doby se k ní stále vrací a stále ji prohlíží. Momentálně jsme prohlížení obohatili o hádanky, takže je to zábava i pro nás rodiče. O tom ale až za chvíli.

Kniha je rozdělena na několik oblastí, každé je věnována jedna dvoustrana. Pro nejmenší je to parádní poznávací kniha, protože je v ní vyfoceno přes 800 reálných předmětů, věcí, hraček, osob a zvířat. Čtenáři v knize mohou nakouknout do kuchyně, na venkov či na pobřeží a do moře, poznávat ovoce a zeleninu, květiny a stromy, velká a malá zvířata, naučit se zvuky a hlasy zvířat, pojmenovat různé činnosti, procvičit barvy, tvary a počítání - prostě od každého něco.

Jak píše autor v popisku knihy, je to kniha, která vaše děti nenechá potichu. Děti se při prohlížení učí obrázky pojmenovat a rozšiřují si slovní zásobu. Každé téma zároveň vybízí k mnoha otázkám a dalšímu poznávání. Je krásné pozorovat, jak se to dětem v hlavičce spíná a spojují si obrázek s něčím, co znají nebo co zažili a podněcuje je to k rozhovoru.

Jak knihu prohlížíme my?

Začínali jsme klasickým ukazováním a pojmenováním obrázků, až je Daneček začal pojmenovávat sám. Pokračovali jsme různým spojováním obrázků - např. v tématu kuchyně si ukazujeme celý postup pečení buchty, v tématu oblečení se zas oblékáme do různého počasí, na zvířecí dvoustraně přiřazujeme plastová zvířátka, u stránky s předměty z domu hrajeme pohybovou hru "Doběhni k tomu u nás doma" (např. na obrázku je nočník, doběhne k nočníku,..) a mnoho dalšího.

Poslední fází našeho prohlížení jsou již zmiňované hádanky. Nad každou dvoustrannou si vymýšlíme hádanky tak, aby Daneček poznával, který obrázek máme na mysli. Hádanky se dají vymýšlet stále nové a nové a prohlížení jen tak neomrzí. Je to ale teda pořádný záhul, vymyslet hádanku tak, abych neprozradila, který obrázek mám na mysli a zároveň tak, aby hádanky nebyly pořád stejné. :-)

Tato kniha vybízí ke smysluplně strávenému společnému času. Při jejím prohlížení se rodí mnoho a mnoho otázek a odpovědí a vždy se v ní najde něco nového a zajímavého. Je na čase ji začít prohlížet i s Lucinkou. :-) 

Praktické informace o knize:

Kniha je bohužel momentálně nedostupná, ale věřím tomu, že se dá půjčit v knihovnách. Na trhu je nepřeberné množství různých obrázkových slovníků, tento je jedinečný v tom, že obsahuje tak velké množství opravdu reálných (i když občas trochu zastaralých) fotografií. 

Tak vzhůru za poznáváním! 

Taťka slaví narozky... aneb jak si u nás předáváme dárky

Každé narozeniny jsou velká událost, ke které patří přání, dort a dárečky. Už několik dní před narozeninami se snažím s dětmi vyrobit nějaký dárek pro oslavence. Tentokrát byl na řadě náš taťka. ☺️

Narozeniny v květnu, všude kvete spoustu kytiček a stromů, tak jsme letos taťkovi vyrobili jarní louku plnou motýlů. Do výroby se tentokrát poprvé aktivně zapojila i Lucinka. Využili jsme jednoduchý nápad, kdy se na papír vymačkají temperky různých barev. Papír s hromádkami barev se dá do eurofolie a pak se prstem jezdí po folii a barva se hezky rozmazává po papíře. Hezkou strukturu zanechá, když se přejíždí nehtem. Nakonec se papír z folie vyndá, což také zanechá zajímavou stopu na papíře a nechá se uschnout. Rozmatlávat barvičky hravě zvládla i 11měsíční Lucinka. ☺️

Aby byl obrázek pořádně jarní, vyrobili jsme na kytičky ještě motýlky. Venku na zahradě jsme si natrhali pár kytiček, které barví a pomalovali jimi celý papír - pampelišky, modřenec, tulipán, mech, trávu. Daneček nosil další a další kytičky a zkoušel, jestli barví nebo ne. Z papíru jsme pak vystřihla několik motýlků a nalepili jsme je na barevnou louku. Konečné dílo můžete posoudit na fotce. ;-) 

Hledačka dárečků

Na každé narozeniny a svátek jsme si zavedli takovou naši tradici, a tou je hledačka dárečků. Oslavenci popřejeme, ale místo dárku dostane lísteček s obrázkem, kde má hledat. Až najde místo na obrázku, čeká tam na něj další lísteček s další kresbou, až nakonec dojde k dárku. Pomalu do hledačky začíná pronikat i Daneček a musím říct, že s ním hledačky dostávají zas úplně jinou šťávu. Většinou se totiž účastní i schovávání lístečků, tak už dopředu hlásí, kam povede další lísteček. ☺️ Nebo se snaží zmást oslavence a zavede ho úplně jinam. ☺️ Už se těším, až nějakou zjednodušenou hledačku nachystáme i jemu na 3.narozeniny...to si ale ještě půl roku počká a mezitím bude moci pomoct Lucince najít její první narozeninové dárečky.

Máte také nějaké vaše rodinné tradice na narozeninových oslavách? 

Vhazuju, vhazuješ, vhazujeme...

Úplnou náhodou jsme s Lucinkou dospěli do fáze, kdy všechno někam vhazujeme. Začalo to zcela nevinně. Pro Danečka jsem měla nachystané na čarodějné úkoly různobarevné knoflíky zvířátkových tvarů v košíčku. A Lucinka si k tomu přilezla a sama od sebe je začala házet do krabičky, která ležela opodál. Zavzpomínala jsem tedy, co všechno jsme vhazovali s Danečkem a vyrobili jsme si vhazovačky další. Mají vaše děti také zrovna vhazovací období? Kdo hledá inspiraci, třeba ji zde najde. ;-) 

Barevné zvířátkové knoflíky

Jak už jsem psala, tímhle to začalo. ;-) Kdysi jsem nakoupila na různé aktivity barevné zvířátkové knoflíky a od té doby jsme je využili už na spoustu aktivit - od třídění podle druhů, barev, vaření, nabírání kleštičkami, až po vhazování. K tomu jsem Lucince do krabice od Cara udělala díru a vhazovačka je na světě. 

Turistické známky

Už od malička jsem měla vždycky nějaké sbírací období - samolepky, kalendáříky, hokejové kartičky, figurky z kinder vajíček, atd. A mimo jiné také turistické známky. Takže se nám jich doma kolem 30 povaluje. Když mě jejich sbírání omrzelo, chtěla jsem je vyhodit a napadlo mě, že si s nimi budeme s dětmi hrát. O hrách s turistickými známkami napíšu v jiném článku, protože aktivit s nimi jsme hráli už mnoho. ;-) 

Ke vhazování jsou úplně parádní, protože se dobře drží i maličkým ručičkám. Aby je Lucinka měla kam vhazovat, vyřízla jsem díru do krabice od boty a šup - můžeme začít vhazovat. Navíc je to i parádní lovička, protože dírou Lucinka prostrčí ručičku a vhozenou známku si zase vyloví zpátky a znova vhodí. Děti si k tomu vždycky něco přidají po svém. :-) 

Zavařovací víčka

Do té samé krabice od bot vhazujeme také víčka od skleniček různých velikostí. Ty mají oproti turistickým známkám tu výhodu, že po dopadu krásně cinkají o sebe. 

Barevné kuličky

Tahle vhazovačka nás provází už více jak rok, protože jsem ji vyráběla už Danečkovi. Doma se nám totiž povalovala plastová láhev s docela velkým otvorem, kterou jsme na nic nevyužívali. Otvor je akorát tak velký na barevné kuličky, tak jsme si začali s touto lahví hrát. Nejvíce se Danečkovi, a teď už i Lucince líbilo, když jsem láhev otevřela a s kuličkami v ní začarovala při říkadle: "Čarovala ryba, aby byla chyba. Čaroval rak, aby bylo tak." Pak jsme zaklepali na lahev a děti ji vysypaly a kuličky pak prohazovaly dovnitř otvorem. A zase znovu - vyčarovat kuličky, uklidit kuličky, vyčarovat, uklidit... a tak pořád dokola. Další level pro Danečka je sbírání kuliček kleštičkami a dávání do otvoru. U téhle hračky se zabaví oba dva, což je pro mě neocenitelná chvíle. :-) Myslím, že stejné kouzlo vytvoří i plastová láhev nebo třeba zavařovací sklenice s dírou ve víčku. 

Dřevěné kolíčky

Na procvičení jemné motoriky se snažím dávat Lucince na vhazování různé materiály různých velikostí. Na řadu tedy přicházejí i dřevěné kolíčky. Pro ně jsem vybrala sklenici od rozpustné kávy, do víčka opět udělala díru a další vhazování může začít. 

A pro dřevěné kolíčky máme doma ještě jednu vhazovačku, která vyžaduje šikovné prstíčky. Daneček ji zvládá tak od 14 měsíců. Je to stojánek na zkumavky a do dírek se dají krásně vhazovat dřevěné kolíčky. 

Včeličky

O hře Včeličko, poleť do úlu jsem psala už dříve (článek najdeš zde). Je to další z her, při které se zabaví obě děti. Daneček si se včeličkami poletuje a třídí na barvy, Lucinka sedí u úlu a vhazuje včeličky do úlu. 

Dřevěné špachtle s kytičkami

Další trochu složitější vkládačkou je sázení kytiček do zahrádky. Zahrádku máme ze zeleného plastového košíku, kytičky jsou nalepené na dřevěných špachtlích. Košík má parádní otvory, do kterých se špachtle dají hezky zasadit. Lucinku zatím baví spíš kytičky "trhat", tak jí je tam Daneček "sází" a ona je "trhá". Zabaví se oba a je z toho jarní aktivita, která má místo na našem jarním stolečku. 

Zvířátková hra

Znáte ten pocit, kdy vás něco opravdu baví a rádi byste, aby to bavilo i vaše děti? Tak přesně tento pocit mám u deskových her. Hraní deskových her je pro mě úžasná relaxace, odpočinek. A už se moc těším, až si s dětmi nějakou pořádnou strategickou hru zahrajeme. K tomu je ale ještě daleká cesta, na kterou jsme vykročili, když bylo Danečkovi 21 měsíců. 

První hrou, kterou jsme spolu začali hrát, byla Zvířátková hra. Tuto hru jsem získala v jedné z výměn aktivit. Nazvali jsme si ji Zvířátková hra a hrajeme ji často a v několika obměnách. 

Balení hry:

V balíčku hry je 36 karet se zvířaty, vždy 6 zvířat (koza, ovce, kráva, pes, kočka, prase)  v 6 barvách (růžová, zelená, modrá, červená, žlutá, fialová) a 2 kostky - jedna je s obrázky zvířat, druhá je barevná.

Pravidla her
1) Poznej zvířátko - kartičky, zvířátková kostka
Rozmístíme všechny kartičky obrázkem nahoru. Hráč hodí kostkou a zvířátko, které mu padlo na kostce, otočí obrázkem dolů. Hrajeme tak dlouho, dokud nejsou všechny kartičky otočené. Podle věku dětí lze přizpůsobit počet jednotlivých zvířátek - my jsme začínali od každého zvířátka dvě kartičky.

2) Vezmi zvířátko - kartičky, zvířátková kostka
Rozmístíme všechny kartičky obrázkem nahoru. Hráč hodí kostkou a podle toho, jaké mu padlo zvířátko, takovou kartičku si vezme. Pokud už tam kartička s daným zvířátkem není, hází další hráč. Na konci vyhrává ten, kdo má více kartiček.

3) Dej zvířátko k mamince - kartičky, zvířátková kostka
Na začátku vybereme 6 kartiček se zvířátky, vždy od každého zvířátka jednu kartičku. Rozložíme je  vedle sebe, ostatní kartičky rozložíme stranou. Hráč hodí kostkou a zvířátko, které mu padlo, vybere z ostatních kartiček a přidá ho pod správnou maminku (kartičku se stejným zvířátkem). Tvoříme tak 6 sloupců zvířátek.

4) Chňapni zvířátko - kartičky, zvířátková i barevná kostka
Verze pro starší děti. Hráč hodí oběma kostkami a podle kombinace, která mu padla, musí najít kartičku. Př. na barevné kostce hodí zelenou a na zvířátkové kostce prase. Hráci tedy musí co nejrychleji najít zelenou kartičku s prasetem. Kdo na ni plácne první, ten kartičku získává.

Čarodějný týden s hledáním pokladu a pálením čarodějnice

V hlavě jsem měla spoustu nápadů, co bychom mohli s dětmi podniknout na čarodějnice. Začala jsem si nápady sepisovat na papír a zjistila jsem, že je jich na jeden den opravdu hodně. Tak se zrodil nápad, že si uděláme čarodějnický týden. Ráda bych, aby si děti čarodějnice užily, protože já na ně z dětství mám krásné vzpomínky. Chodívaly jsme na kopec k velké vatře, pálila se tam látková čarodějnice, běhali jsme s košťaty, hrávali společně hry na louce a plnili různé úkoly. A tak jsme si udělali celotýdenní čarodějnickou zábavu zakončenou pondělním pálením vlastnoručně vyrobené čarodějnice. Ale o tom až nakonec. :-) Různé úkoly, pohádky, hry a další aktivity, které se tematicky hodí k čarodějnicím, jsme postupně plnili po celý týden. 

Ráno na děti čekaly na stolečku loutky čarodějnic a hlídaly kartičky s obrázky čarodějnic. Vždy dvě byly stejné, tak jsme si s nimi chvilku pohráli. Hledali jsme dvojice, hráli pexeso a zkoušeli najít čarodějnici podle popisu. 

Protože Daneček má rád pohádky a Lucinka je už také poslouchá, i když v klidu u nich rozhodně nevydrží, přečetli jsme si jednu tematickou pohádku O perníkové chaloupce, jen jsem Jeníčka a Mařenku přejmenovala na Danečka a Lucinku. Největší legrace byla, když Daneček šoupl ježibabu na lopatě do pece! :-) K perníkové chaloupce jsme v jedné z výměn získali hezkou hru, kterou jsme hned využili. Pravidla hry i její popis najdete v článku zde. :-)

O čarodějnicích je také krásný díl ve večerníčku Chaloupka na vršku - Jak odletěly čarodějnice. I my jsme si ho pustili. Zhlédnout ho můžete zde. 

Aby nezůstalo jen u pohádky, našli jsme si také několik básniček o čarodějnicích, ohni, nebo čarodějnických pomocnících - havranovi, kocourovi, atd. Hezké básničky k tématu jsou v knížce Jaro - zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry (Dagmar Sottnerová).

Jedno odpoledne našeho čarodějnického týdnu jsme si udělali zahradní čarodějnický rej. Po zahradě byla rozmístěná různá stanoviště s úkoly a Daneček chodil od úkolu k úkolu a zkoušel splnit, co mu čarodějnice zadaly. Dokonce i Lucinka dokázala několik úkolů už splnit a zapojit se tak do připravených her. 

Na začátku si Daneček vytáhl z pytlíku plného víček kyselou žížalku, kterou s velkou radostí snědl. Tím se dostal na čarodějnickou cestu plnou různých úkolů:

• Hod koštětem (smetáčkem) do dálky
• Podlézání koštěte
• Běh v sedmimílových botách (nejlépe nějaké větší boty, které si dítě nazuje a absolvuje danou trať)
• Stavba chýše pro čarodějnici - z materiálu, co na zahradě najdeš
• Třídění ingrediencí na lektvary na talířky - barevné dřevěné korálky ve tvaru zvířátek a kytiček roztřídit podle druhu

• Lovení ingrediencí do lektvaru - na udici chytit přísadu do lektvaru, kterou ježibaba (loutka) zrovna požaduje

• Vaření lektvarů - pomocí potravinářského barviva, hlíny, písku a toho, co na zahradě na trávě rostlo. 

• Házení pavouků do krabičky od vajíček. 

• Přenášení žížalek pomocí kolíčku do krabičky. 

Každý úkol si Daneček mohl splnit kolikrát chtěl, takže byl nadšený. Nejvíce ho bavilo lovení přísad na udici a následné vaření lektvarů, protože jsem jedné z čarodějnic propůjčila svůj hlas a ježibabovatím hlasem mu říkala, jakou přísadu bych zrovna na svůj lektvar potřebovala.

Po úkolech jsme si vzali papírové košťátko, se kterým jsme se pořádně vyřádili. Lucinka s ním zápasila po svém, takže moc nepřežilo, ale my jsme na něm létali, běhali slalom, házeli ho do dáli, házeli do obruče, no prostě zkoušeli, jak létá a jak se startuje. :-) Také jsme si vymysleli hru zvanou "Košťátkobal". V čem spočívá? Košťátkem se šťouchá do pavouka vyrobeného z kindervajíčka. Může se hrát ve dvojici, kdy si pavouka košťátkem posíláte, nebo může hrát jednotlivec a snaží se pavouka dopravit do nějakého cíle. 

Postup výroby papírového košťátka je jednoduchý. Z papíru smotáme roličku, kterou se snažíme co nejvíce utáhnout. Pak z igelitového pytle vystřihneme obdélník a delší stranu nastřihneme na malé "cancoury" tak, aby zvrchu zůstal zhruba centimetr (nedostřihneme úplně). Pak omotáme kolem roličky z papíru, přilepíme trochu izolepou a košťátko je hotové.

Abychom náš čarodějnický zahradní rej nějak ukončili, posledním úkolem bylo jít po mašličkách a zkusit najít nějaký poklad. Lidé totiž dříve věřili, že se na Filipojakubskou noc o půlnoci z 30. dubna na 1. května otevírá země a stěny skal, kde jsou ukryty poklady. Říkala jsem si, že bychom si z toho mohli udělat pěknou tradici, že na čarodějnice budeme hledat nějaký poklad, třeba pomocí stopovačky. V pokladu Daneček našel magnetickou knížku Doprava ve městě a Lucinka malou látkovou ovečku a každý drobnou sladkůstku. 

V pondělí 30. dubna nezbývalo, než vyrobit ze starého oblečení malou čarodějnici. Než jsme ji spálili ještě jsme si s ní trochu pohráli. Měla jsem ji v rukou a čarodějnice povídala zaklínadlo Čáry máry ať jsou tady... a vždy doplnila nějaké zvířátko, ve které jsme se společně proměnili (psi, kočky, hadi, ježci, sloni, kachny, žáby, ...) a pohybovali se jako dané zvířátko.

No a na konec celého čarodějnického týdne jsme čarodějnici hodili do krbu, kde jsme si chvíli předtím dopekli výborné buřtíky. :-)

Máte nápad na další čarodějnické úkoly? Honem s nimi do komentářů, ať máme náměty na další roky... :-) 

Když příroda maluje...

Krásné počasí venku nás láká trávit většinu času na různých procházkách ve městě, v lese, na hřišti nebo jen tak na zahradě. Venku se skrývá tolik zábavy! Co třeba si něco v přírodě vytvořit? 

Barvy naší zahrádky

Na zahradě naší babičky právě kvete tolik různobarevných kytiček. Tak jsme to hned využili a vytvořili jsme si koláž Barvy naší zahrádky. Jak na to? 

Na papír jsme si nalepili 3 proužky oboustranné izolepy. A pak už jen chodili po zahrádce a sbírali různobarevné květy nebo listy, zkoumali, kterou barvu v naší koláži ještě nemáme, povídali jsme si, co je to za rostlinku, jestli mění barvu během růstu a mnoho dalšího. Jakou barvu má teď vaše zahrádka? Do komentářů dejte fotku vaší koláže. ;-) 

Co namaluje pampeliška?

Další den přiběhl Daneček s tím, že by rád maloval. Já jsem měla zrovna naplánováno jít ven, tak jsme spojili obě naše přání a malovali jsme venku. Na papír jsme vyzkoušeli, jestli na zahradě nenajdeme nějaké přírodní "pastelky". Začali jsme pampeliškami, pak trávou, pak jsme hledali něco modrého a našli modřenec. Vyzkoušeli jsme také sedmikrásku, klacíky a hlínu. A příště zase něco dalšího. Jaký je náš obrázek malovaný přírodními pastelkami? 

Bahenní obrázky

K tomuto tématu bych přidala ještě další tvoření, které si vždy s Danečkem (a věřím tomu, že teď už i s Lucinkou) pořádně užijeme. Stačí nám k tomu velký papír (čím větší, tím lepší), štětec a kyblík, ve kterém rozmícháme hlínu nebo písek s vodou. Místo štětce můžeme použít velký list, šišku, trávu, ptačí pírko, hrabičky na písek, hadr, houbičku, prostě to, co najdeme.