V hlavě jsem měla spoustu nápadů, co bychom mohli s dětmi podniknout na čarodějnice. Začala jsem si nápady sepisovat na papír a zjistila jsem, že je jich na jeden den opravdu hodně. Tak se zrodil nápad, že si uděláme čarodějnický týden. Ráda bych, aby si děti čarodějnice užily, protože já na ně z dětství mám krásné vzpomínky. Chodívaly jsme na kopec k velké vatře, pálila se tam látková čarodějnice, běhali jsme s košťaty, hrávali společně hry na louce a plnili různé úkoly. A tak jsme si udělali celotýdenní čarodějnickou zábavu zakončenou pondělním pálením vlastnoručně vyrobené čarodějnice. Ale o tom až nakonec. :-) Různé úkoly, pohádky, hry a další aktivity, které se tematicky hodí k čarodějnicím, jsme postupně plnili po celý týden.
Ráno na děti čekaly na stolečku loutky čarodějnic a hlídaly kartičky s obrázky čarodějnic. Vždy dvě byly stejné, tak jsme si s nimi chvilku pohráli. Hledali jsme dvojice, hráli pexeso a zkoušeli najít čarodějnici podle popisu.
Protože Daneček má rád pohádky a Lucinka je už také poslouchá, i když v klidu u nich rozhodně nevydrží, přečetli jsme si jednu tematickou pohádku O perníkové chaloupce, jen jsem Jeníčka a Mařenku přejmenovala na Danečka a Lucinku. Největší legrace byla, když Daneček šoupl ježibabu na lopatě do pece! :-) K perníkové chaloupce jsme v jedné z výměn získali hezkou hru, kterou jsme hned využili. Pravidla hry i její popis najdete v článku
zde. :-)
O čarodějnicích je také krásný díl ve večerníčku Chaloupka na vršku - Jak odletěly čarodějnice. I my jsme si ho pustili. Zhlédnout ho můžete
zde.
Aby nezůstalo jen u pohádky, našli jsme si také několik básniček o čarodějnicích, ohni, nebo čarodějnických pomocnících - havranovi, kocourovi, atd. Hezké básničky k tématu jsou v knížce Jaro - zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry (Dagmar Sottnerová).
Jedno odpoledne našeho čarodějnického týdnu jsme si udělali zahradní čarodějnický rej. Po zahradě byla rozmístěná různá stanoviště s úkoly a Daneček chodil od úkolu k úkolu a zkoušel splnit, co mu čarodějnice zadaly. Dokonce i Lucinka dokázala několik úkolů už splnit a zapojit se tak do připravených her.
Na začátku si Daneček vytáhl z pytlíku plného víček kyselou žížalku, kterou s velkou radostí snědl. Tím se dostal na čarodějnickou cestu plnou různých úkolů:
- Hod koštětem (smetáčkem) do dálky
- Podlézání koštěte
- Běh v sedmimílových botách (nejlépe nějaké větší boty, které si dítě nazuje a absolvuje danou trať)
- Stavba chýše pro čarodějnici - z materiálu, co na zahradě najdeš
- Třídění ingrediencí na lektvary na talířky - barevné dřevěné korálky ve tvaru zvířátek a kytiček roztřídit podle druhu
- Lovení ingrediencí do lektvaru - na udici chytit přísadu do lektvaru, kterou ježibaba (loutka) zrovna požaduje
- Vaření lektvarů - pomocí potravinářského barviva, hlíny, písku a toho, co na zahradě na trávě rostlo.
- Házení pavouků do krabičky od vajíček.
- Přenášení žížalek pomocí kolíčku do krabičky.
Každý úkol si Daneček mohl splnit kolikrát chtěl, takže byl nadšený. Nejvíce ho bavilo lovení přísad na udici a následné vaření lektvarů, protože jsem jedné z čarodějnic propůjčila svůj hlas a ježibabovatím hlasem mu říkala, jakou přísadu bych zrovna na svůj lektvar potřebovala.
Po úkolech jsme si vzali papírové košťátko, se kterým jsme se pořádně vyřádili. Lucinka s ním zápasila po svém, takže moc nepřežilo, ale my jsme na něm létali, běhali slalom, házeli ho do dáli, házeli do obruče, no prostě zkoušeli, jak létá a jak se startuje. :-) Také jsme si vymysleli hru zvanou "Košťátkobal". V čem spočívá? Košťátkem se šťouchá do pavouka vyrobeného z kindervajíčka. Může se hrát ve dvojici, kdy si pavouka košťátkem posíláte, nebo může hrát jednotlivec a snaží se pavouka dopravit do nějakého cíle.
Postup výroby papírového košťátka je jednoduchý. Z papíru smotáme roličku, kterou se snažíme co nejvíce utáhnout. Pak z igelitového pytle vystřihneme obdélník a delší stranu nastřihneme na malé "cancoury" tak, aby zvrchu zůstal zhruba centimetr (nedostřihneme úplně). Pak omotáme kolem roličky z papíru, přilepíme trochu izolepou a košťátko je hotové.
Abychom náš čarodějnický zahradní rej nějak ukončili, posledním úkolem bylo jít po mašličkách a zkusit najít nějaký poklad. Lidé totiž dříve věřili, že se na Filipojakubskou noc o půlnoci z 30. dubna na 1. května otevírá země a stěny skal, kde jsou ukryty poklady. Říkala jsem si, že bychom si z toho mohli udělat pěknou tradici, že na čarodějnice budeme hledat nějaký poklad, třeba pomocí stopovačky. V pokladu Daneček našel magnetickou knížku Doprava ve městě a Lucinka malou látkovou ovečku a každý drobnou sladkůstku.
V pondělí 30. dubna nezbývalo, než vyrobit ze starého oblečení malou čarodějnici. Než jsme ji spálili ještě jsme si s ní trochu pohráli. Měla jsem ji v rukou a čarodějnice povídala zaklínadlo Čáry máry ať jsou tady... a vždy doplnila nějaké zvířátko, ve které jsme se společně proměnili (psi, kočky, hadi, ježci, sloni, kachny, žáby, ...) a pohybovali se jako dané zvířátko.
No a na konec celého čarodějnického týdne jsme čarodějnici hodili do krbu, kde jsme si chvíli předtím dopekli výborné buřtíky. :-)
Máte nápad na další čarodějnické úkoly? Honem s nimi do komentářů, ať máme náměty na další roky... :-)
