Na statku - Axel Scheffler

Moc rádi chodíme s dětmi do knihovny. Zatím jsme měli vždy štěstí a mohli jsme si tam vypůjčit nějakou novinku. Tentokrát to byla kniha Na statku, ze které jsme nadšení všichni.

Vhazuju, vhazuješ, vhazujeme...

Úplnou náhodou jsme s Lucinkou dospěli do fáze, kdy všechno někam vhazujeme. Začalo to zcela nevinně. Pro Danečka jsem měla nachystané na čarodějné úkoly různobarevné knoflíky zvířátkových tvarů v košíčku. A Lucinka si k tomu přilezla a sama od sebe je začala házet do krabičky, která ležela opodál. Zavzpomínala jsem tedy, co všechno jsme vhazovali s Danečkem a vyrobili jsme si vhazovačky další. Mají vaše děti také zrovna vhazovací období? Kdo hledá inspiraci, třeba ji zde najde. ;-) 

Barevné zvířátkové knoflíky

Jak už jsem psala, tímhle to začalo. ;-) Kdysi jsem nakoupila na různé aktivity barevné zvířátkové knoflíky a od té doby jsme je využili už na spoustu aktivit - od třídění podle druhů, barev, vaření, nabírání kleštičkami, až po vhazování. K tomu jsem Lucince do krabice od Cara udělala díru a vhazovačka je na světě. 

Turistické známky

Už od malička jsem měla vždycky nějaké sbírací období - samolepky, kalendáříky, hokejové kartičky, figurky z kinder vajíček, atd. A mimo jiné také turistické známky. Takže se nám jich doma kolem 30 povaluje. Když mě jejich sbírání omrzelo, chtěla jsem je vyhodit a napadlo mě, že si s nimi budeme s dětmi hrát. O hrách s turistickými známkami napíšu v jiném článku, protože aktivit s nimi jsme hráli už mnoho. ;-) 

Ke vhazování jsou úplně parádní, protože se dobře drží i maličkým ručičkám. Aby je Lucinka měla kam vhazovat, vyřízla jsem díru do krabice od boty a šup - můžeme začít vhazovat. Navíc je to i parádní lovička, protože dírou Lucinka prostrčí ručičku a vhozenou známku si zase vyloví zpátky a znova vhodí. Děti si k tomu vždycky něco přidají po svém. :-) 

Zavařovací víčka

Do té samé krabice od bot vhazujeme také víčka od skleniček různých velikostí. Ty mají oproti turistickým známkám tu výhodu, že po dopadu krásně cinkají o sebe. 

Barevné kuličky

Tahle vhazovačka nás provází už více jak rok, protože jsem ji vyráběla už Danečkovi. Doma se nám totiž povalovala plastová láhev s docela velkým otvorem, kterou jsme na nic nevyužívali. Otvor je akorát tak velký na barevné kuličky, tak jsme si začali s touto lahví hrát. Nejvíce se Danečkovi, a teď už i Lucince líbilo, když jsem láhev otevřela a s kuličkami v ní začarovala při říkadle: "Čarovala ryba, aby byla chyba. Čaroval rak, aby bylo tak." Pak jsme zaklepali na lahev a děti ji vysypaly a kuličky pak prohazovaly dovnitř otvorem. A zase znovu - vyčarovat kuličky, uklidit kuličky, vyčarovat, uklidit... a tak pořád dokola. Další level pro Danečka je sbírání kuliček kleštičkami a dávání do otvoru. U téhle hračky se zabaví oba dva, což je pro mě neocenitelná chvíle. :-) Myslím, že stejné kouzlo vytvoří i plastová láhev nebo třeba zavařovací sklenice s dírou ve víčku. 

Dřevěné kolíčky

Na procvičení jemné motoriky se snažím dávat Lucince na vhazování různé materiály různých velikostí. Na řadu tedy přicházejí i dřevěné kolíčky. Pro ně jsem vybrala sklenici od rozpustné kávy, do víčka opět udělala díru a další vhazování může začít. 

A pro dřevěné kolíčky máme doma ještě jednu vhazovačku, která vyžaduje šikovné prstíčky. Daneček ji zvládá tak od 14 měsíců. Je to stojánek na zkumavky a do dírek se dají krásně vhazovat dřevěné kolíčky. 

Včeličky

O hře Včeličko, poleť do úlu jsem psala už dříve (článek najdeš zde). Je to další z her, při které se zabaví obě děti. Daneček si se včeličkami poletuje a třídí na barvy, Lucinka sedí u úlu a vhazuje včeličky do úlu. 

Dřevěné špachtle s kytičkami

Další trochu složitější vkládačkou je sázení kytiček do zahrádky. Zahrádku máme ze zeleného plastového košíku, kytičky jsou nalepené na dřevěných špachtlích. Košík má parádní otvory, do kterých se špachtle dají hezky zasadit. Lucinku zatím baví spíš kytičky "trhat", tak jí je tam Daneček "sází" a ona je "trhá". Zabaví se oba a je z toho jarní aktivita, která má místo na našem jarním stolečku. 

Čarodějný týden s hledáním pokladu a pálením čarodějnice

V hlavě jsem měla spoustu nápadů, co bychom mohli s dětmi podniknout na čarodějnice. Začala jsem si nápady sepisovat na papír a zjistila jsem, že je jich na jeden den opravdu hodně. Tak se zrodil nápad, že si uděláme čarodějnický týden. Ráda bych, aby si děti čarodějnice užily, protože já na ně z dětství mám krásné vzpomínky. Chodívaly jsme na kopec k velké vatře, pálila se tam látková čarodějnice, běhali jsme s košťaty, hrávali společně hry na louce a plnili různé úkoly. A tak jsme si udělali celotýdenní čarodějnickou zábavu zakončenou pondělním pálením vlastnoručně vyrobené čarodějnice. Ale o tom až nakonec. :-) Různé úkoly, pohádky, hry a další aktivity, které se tematicky hodí k čarodějnicím, jsme postupně plnili po celý týden. 

Ráno na děti čekaly na stolečku loutky čarodějnic a hlídaly kartičky s obrázky čarodějnic. Vždy dvě byly stejné, tak jsme si s nimi chvilku pohráli. Hledali jsme dvojice, hráli pexeso a zkoušeli najít čarodějnici podle popisu. 

Protože Daneček má rád pohádky a Lucinka je už také poslouchá, i když v klidu u nich rozhodně nevydrží, přečetli jsme si jednu tematickou pohádku O perníkové chaloupce, jen jsem Jeníčka a Mařenku přejmenovala na Danečka a Lucinku. Největší legrace byla, když Daneček šoupl ježibabu na lopatě do pece! :-) K perníkové chaloupce jsme v jedné z výměn získali hezkou hru, kterou jsme hned využili. Pravidla hry i její popis najdete v článku zde. :-)

O čarodějnicích je také krásný díl ve večerníčku Chaloupka na vršku - Jak odletěly čarodějnice. I my jsme si ho pustili. Zhlédnout ho můžete zde. 

Aby nezůstalo jen u pohádky, našli jsme si také několik básniček o čarodějnicích, ohni, nebo čarodějnických pomocnících - havranovi, kocourovi, atd. Hezké básničky k tématu jsou v knížce Jaro - zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry (Dagmar Sottnerová).

Jedno odpoledne našeho čarodějnického týdnu jsme si udělali zahradní čarodějnický rej. Po zahradě byla rozmístěná různá stanoviště s úkoly a Daneček chodil od úkolu k úkolu a zkoušel splnit, co mu čarodějnice zadaly. Dokonce i Lucinka dokázala několik úkolů už splnit a zapojit se tak do připravených her. 

Na začátku si Daneček vytáhl z pytlíku plného víček kyselou žížalku, kterou s velkou radostí snědl. Tím se dostal na čarodějnickou cestu plnou různých úkolů:

• Hod koštětem (smetáčkem) do dálky
• Podlézání koštěte
• Běh v sedmimílových botách (nejlépe nějaké větší boty, které si dítě nazuje a absolvuje danou trať)
• Stavba chýše pro čarodějnici - z materiálu, co na zahradě najdeš
• Třídění ingrediencí na lektvary na talířky - barevné dřevěné korálky ve tvaru zvířátek a kytiček roztřídit podle druhu

• Lovení ingrediencí do lektvaru - na udici chytit přísadu do lektvaru, kterou ježibaba (loutka) zrovna požaduje

• Vaření lektvarů - pomocí potravinářského barviva, hlíny, písku a toho, co na zahradě na trávě rostlo. 

• Házení pavouků do krabičky od vajíček. 

• Přenášení žížalek pomocí kolíčku do krabičky. 

Každý úkol si Daneček mohl splnit kolikrát chtěl, takže byl nadšený. Nejvíce ho bavilo lovení přísad na udici a následné vaření lektvarů, protože jsem jedné z čarodějnic propůjčila svůj hlas a ježibabovatím hlasem mu říkala, jakou přísadu bych zrovna na svůj lektvar potřebovala.

Po úkolech jsme si vzali papírové košťátko, se kterým jsme se pořádně vyřádili. Lucinka s ním zápasila po svém, takže moc nepřežilo, ale my jsme na něm létali, běhali slalom, házeli ho do dáli, házeli do obruče, no prostě zkoušeli, jak létá a jak se startuje. :-) Také jsme si vymysleli hru zvanou "Košťátkobal". V čem spočívá? Košťátkem se šťouchá do pavouka vyrobeného z kindervajíčka. Může se hrát ve dvojici, kdy si pavouka košťátkem posíláte, nebo může hrát jednotlivec a snaží se pavouka dopravit do nějakého cíle. 

Postup výroby papírového košťátka je jednoduchý. Z papíru smotáme roličku, kterou se snažíme co nejvíce utáhnout. Pak z igelitového pytle vystřihneme obdélník a delší stranu nastřihneme na malé "cancoury" tak, aby zvrchu zůstal zhruba centimetr (nedostřihneme úplně). Pak omotáme kolem roličky z papíru, přilepíme trochu izolepou a košťátko je hotové.

Abychom náš čarodějnický zahradní rej nějak ukončili, posledním úkolem bylo jít po mašličkách a zkusit najít nějaký poklad. Lidé totiž dříve věřili, že se na Filipojakubskou noc o půlnoci z 30. dubna na 1. května otevírá země a stěny skal, kde jsou ukryty poklady. Říkala jsem si, že bychom si z toho mohli udělat pěknou tradici, že na čarodějnice budeme hledat nějaký poklad, třeba pomocí stopovačky. V pokladu Daneček našel magnetickou knížku Doprava ve městě a Lucinka malou látkovou ovečku a každý drobnou sladkůstku. 

V pondělí 30. dubna nezbývalo, než vyrobit ze starého oblečení malou čarodějnici. Než jsme ji spálili ještě jsme si s ní trochu pohráli. Měla jsem ji v rukou a čarodějnice povídala zaklínadlo Čáry máry ať jsou tady... a vždy doplnila nějaké zvířátko, ve které jsme se společně proměnili (psi, kočky, hadi, ježci, sloni, kachny, žáby, ...) a pohybovali se jako dané zvířátko.

No a na konec celého čarodějnického týdne jsme čarodějnici hodili do krbu, kde jsme si chvíli předtím dopekli výborné buřtíky. :-)

Máte nápad na další čarodějnické úkoly? Honem s nimi do komentářů, ať máme náměty na další roky... :-) 

Když příroda maluje...

Krásné počasí venku nás láká trávit většinu času na různých procházkách ve městě, v lese, na hřišti nebo jen tak na zahradě. Venku se skrývá tolik zábavy! Co třeba si něco v přírodě vytvořit? 

Barvy naší zahrádky

Na zahradě naší babičky právě kvete tolik různobarevných kytiček. Tak jsme to hned využili a vytvořili jsme si koláž Barvy naší zahrádky. Jak na to? 

Na papír jsme si nalepili 3 proužky oboustranné izolepy. A pak už jen chodili po zahrádce a sbírali různobarevné květy nebo listy, zkoumali, kterou barvu v naší koláži ještě nemáme, povídali jsme si, co je to za rostlinku, jestli mění barvu během růstu a mnoho dalšího. Jakou barvu má teď vaše zahrádka? Do komentářů dejte fotku vaší koláže. ;-) 

Co namaluje pampeliška?

Další den přiběhl Daneček s tím, že by rád maloval. Já jsem měla zrovna naplánováno jít ven, tak jsme spojili obě naše přání a malovali jsme venku. Na papír jsme vyzkoušeli, jestli na zahradě nenajdeme nějaké přírodní "pastelky". Začali jsme pampeliškami, pak trávou, pak jsme hledali něco modrého a našli modřenec. Vyzkoušeli jsme také sedmikrásku, klacíky a hlínu. A příště zase něco dalšího. Jaký je náš obrázek malovaný přírodními pastelkami? 

Bahenní obrázky

K tomuto tématu bych přidala ještě další tvoření, které si vždy s Danečkem (a věřím tomu, že teď už i s Lucinkou) pořádně užijeme. Stačí nám k tomu velký papír (čím větší, tím lepší), štětec a kyblík, ve kterém rozmícháme hlínu nebo písek s vodou. Místo štětce můžeme použít velký list, šišku, trávu, ptačí pírko, hrabičky na písek, hadr, houbičku, prostě to, co najdeme. 

Včeličko, poleť do úlu!

Jaro je u nás v plném proudu a my se pomalu vrháme do jarních aktivit. Jednou z nich je pohybová hra Včeličko, poleť do úlu! Původní hru jsem získala z jedné výměny aktivit od jedné z účastnic, ale ta už nám bohužel používáním nevydržela, protože jsme ji hodně převáželi a hojně používali. Tak jsem si vyrobila podobnou hru nově a snad trvanlivěji. :-) 

Výroba hry:
Na výrobu budeme potřebovat zalaminované včeličky - ke stažení zde. Ty pak podlepíme pěnovkou tak, abychom dostali 4 různé barevné hromádky o stejném počtu včeliček. Z filcu nebo z barevného zalaminovaného papíru vystřihneme 4 barevné kytičky. Z krabičky (papírové nebo plastové) si vyrobíme včelí úl. Vytiskneme nebo namalujeme obrázek úlu a nalepíme ho na krabičku. Pak je vybarvíme podle barvy včeliček.
Jednodušší varianta - netiskneme obrázky úlu, ale do krabičky uděláme jen 4 díry a oblepíme nebo obmalujeme je barevně podle barvy včeliček. A hra může začít!

Příprava hry:

Hra se dá hrát jak venku, tak uvnitř. My využíváme obě varianty. Pokud hrajeme doma, je lepší hru umístit třeba do dvou místností, aby se děti více proběhly. Venku je ideální zahrada, les, hřiště. 

Někde v prostoru rozmístíme 4 barevné kytičky, každou někam jinam. Podle zdatnosti dětí určíme základní čáru, na kterou dáme barevné včeličky. A na závěr vybereme v prostoru místo, kde budou mít včeličky úly a kam se budou včeličky nosit. 

Pravidla hry: 

Pohybová varianta - Může hrát libovolný počet hráčů. Hráč si na startovní čáře vezme jednu barevnou včeličku. Podle barvy zadní strany letí se včeličkou na stejně barevnou kytičku, kterou oběhne. Pak běží na místo, kde je včelí úl a vhodí ji do stejně barevného úlu a běží pro další včeličku na startovní čáru. 

Klidová varianta - před dítě vysypeme všechny včeličky a to je pak vhazuje do stejně barevného úlu. 

Výhodou této hry je, že ji může hrát dítě samo i klidně větší počet dětí. Záleží jen na tom, kolik včeliček si naděláme. :-)
Vkládat včeličky do úlu zvládne i Lucinka ve svých 10 měsících, takže pokud hledáte hru na zabavení sourozenců různého věku, Včeličky jsou tu! 

Tak Včeličky, poleťte do úlu!

Jarní zážitky

Venku začalo krásné jaro a s tím i pořádně dlouhé procházky, proběžky, projížďky. Pokaždé, když vycházíme ven, přemýšlím, co bychom mohli podniknout. Někdy jen tak bloumáme po okolí, někdy jdeme na hřiště nebo na zahradu, jindy něco zařizujeme. A občas podnikáme něco předem naplánovaného a říkáme tomu výprava! Jednu takovou výpravu jsem právě připravila. Budeme hledat JARO - jeho vůni, chuť, zvuky, barvy! Vlastně to ani za jednu výpravu všechno nestihneme, ale budeme hledačku nosit s sebou tak dlouho, než najdeme Jaro všude, kde se dá. Inspiraci jsem našla  opět na Pinterestu, něco jsem upravila, přidala a ubrala a výsledek je tu... 

Tak vzhůru za Jarem! Až budeme mít splněno, dám vědět. ;-) A kdo by se chtěl vydat s námi, tak Výpravu za Jarem přikládám ke stažení - Jarní zážitky.

Edit 2019: Nová verze našich jarních zážitků je tentokrát rozdělená na 2 části - Jaro všemi smysly a Jarní zážitky. Tak vzhůru do plnění všech úkolů... Kdo se nám pochlubí se splněním?

Jarní zážitky ke stažení zde.